PRVNÍ
VODÁCKÉ NOVINY

Pokud vás někdo bude učit eskymáka a uslyšíte tuhle větu, tak to s vámi myslí naprosto vážně. Buď vás chce utopit, nebo něco pořádně naučit. V případě eskymování s Vildou je správná druhá varianta. Nebojte se, až tohle někdy uslyšíte, věřte, že už něco málo umíte, protože na začátečníky je Vilda strašně moc hodný.

Nechá vás nastoupit do lodi, a po drobné instruktáži vás otočí hlavou dolů, abyste si vyzkoušeli, jak správně opustit loď. Vyzkoušíte si, že to jde a máte tam dole spoustu času. Jsou ale i lepší způsoby: například vystrčit ruku nahoru, aby vám kamarád mohl dopomoci a zachránil vás tak od zdlouhavého a nepříjemného vylévání vody z lodi a znovunasedání.

Následuje seznámení s klíčovou částí eskymáckého obratu "kyčloškubu", na jehož zvládnutí závisí vše. Když už víte, jak na to, tak si už jen o hranu bazénu

vylepšujete otáčení loďě pánví, až vám stačí už jen lehká opora malíčku. Nastává vytoužený okamžik, kdy si berete do ruky pádlo a zjišťujete, že vám chybí onen pověstný "pevný bod". Stačí se ale naučit takový (na první pohled hodně podivný) pohyb pádlem. Pokud ho uděláte správně, zajistí vám klouzající list dostatečnou oporu pro eskymování.

A nyní je čás se naučit speciální zlepšovák. Je to dopředný výleh na pádlo, který vám umožní dokončit zdárně i mírně nedotočeného eskymáka. Po tomto výlehu máte připravené pádlo vpředu na záběr, což oceníte v těžké situaci kdy eskymujete třeba ve válci nebo proti skále (opravdu to funguje). Pokud chcete, může vám být na požádání dopřáno malé či velké Lipno. Loď se uchopí za záď a následující chvíle si s vámi kamarádi pohrávají jako nejdivočejší voda. Až teď zjistíte, jak dobře (nebo špatně) na tom jste a zda-li ustojíte, když vás v půlce eskymáka někdo hodí zpátky nebo, když si pod vodou chystáte pádlo, začnou s ním rumplovat (ne)známé síly. Ve chvíli kdy polevíte a máte to štěstí, že skončíte hlavou nad vodou může zaznít poznámka "vodu nezajímá, že..."

Na bazéně se učí i základy

vodního rodea. Obzvláště v začátcích pak máte zaručeno, že skončíte nechtěně hlavou dolů častěji než byste vůbec čekali. Zase vás to ale nutí eskymovat z nezvyklých pozic, kdy to nejméně čekáte, což je opravdu skvělý trénink.

Až vás to omrzí, tak si zkuste vyzkoušet jinou loď a uvidíte, že najednou se eskymuje trošku jinak (něco jde obtížněji, něco lehčeji, ale stále je to jen o tom srovnat si pádlo, škubnout kyčlemi a skončit hezky vpředu nachystaný na cokoliv...)

Láká vás to? Tak se přijďte mrknout na Olomoucký bazén a uvidíte. Eskymujeme od listopadu do března každou středu večer a v sobotu dopoledne. Málo komu se to povede napoprvé, ale po třetím nebo čtvrtém bazéně už to určitě zvládnete.

(tt)

Myslím, že jsem normální holka, které je 21 let a žije ve Šlapanicích, což je malé městečko u Brna. I když by se dalo říct, že se teď nacházím spíš v Praze než doma. Studuji, zatím ještě druhý ročník, Fakulty tělesné výchovy a sportu, se zaměřením na učitelství pro střední školy matematika a tělocvikem. A co je asi předmětem tohoto rozhovoru, nejvíc ze všeho mě baví pádlovat a to byl taky trochu důvod jít studovat do Prahy. Je tam kanál, trochu více možností a lidí, ale na Brno samozřejmě nedám dopustit! Hlavně je v Praze víc lidí, co se točí kolem Freestyle na divoké vodě.

Od kdy vlastně jezdíš a jak jsi se k vodě dostala?

Na vodu jezdím vlastně od malička (s rodiči na kanoe), na základní škole následoval brněnský dětský oddíl a pak už různé výlety s kamarády…

Co máš na vodě nejraději a naopak bez čeho by jsi se obešla…

Asi neumím říct co mám nejraději... těch věcí je samozřejmě spousta, proto mě to taky baví a snad ještě dlouho bavit bude. Člověk se někam podívá, potká zajímavé lidi, pozná dobré kamarády a dělá něco, v čem se může zlepšovat, "hecnout" se, být v nebezpečí, být blízko "úspěchu". Rozhodně bych se obešla bez té hrozné zimy, která je

na vodě běžná, zvlášť v našich českých podmínkách. A taky bez některých nepříjemností jako jsou úrazy atd. I když v takovou chvíli si zase uvědomím spoustu důležitých věcí. Náš sport nemusí být nebezpečný, když se dodržují určitá pravidla.

Prozradíš nám kde se dá dobře pojezdit a kam by jsi se chtěla podívat?

Protože jezdím jak freestyle tak divokou vodu tak snad nejlepší podmínky v Evropě jsou v Norsku, tam se mi líbilo hodně a ráda bych se tam vrátila. Ale na jaře je kde pojezdit i v ČR a nemáme to daleko ani do Rakouska. Vždycky záleží na stavu vody atd. Opravdu bych se chtěla podívat na Nový Zéland a do Kanady, kde se mimo jiné koná příští rok MS v rodeu. Loni jsem také tak trochu začala jezdit na kayakcrossy a to je další věc, která mě do budoucna láká.

Na co jsi nejvíc pyšná?

Když to vezmu z pohledu ježdění na vodě, tak přesně nevím. Pokaždé, když něco sjedu, jsem na sebe tak trochu "pyšná" a když se mi to podaří sjet čistě a tak, jak jsem chtěla, je to o to lepší. A tenhle super pocit můžete na vodě zažívat pořád! No a z rodea je to asi 1. místo na MS v Grazu 2003 v juniorkách, 2.  místo na ME v Sortu v ženách. Ale když se mi povede třeba

nějaká nová figura tak mě to taky moc baví!

A co letos?

Letos jsem byla 2. na evropském poháru v Augsburku, 1. na EP v Sopotnici, 2. na MČR v Praze v Tróji a 5. na ME v Nothinghamu.

Nějaký recept na vyhrávání?

Myslím, že člověk musí být v pohodě hlavně psychicky, protože systém postupu do semifinále, finále a úzkého finále je docela obtížná. Samozřejmě pomůžou rady a podpora zkušených kamarádů. Pak to chce mít trochu naježděno a to se mi zatím v poslední době nedaří, chtěla bych jezdit víc a mít na to víc času, nejde tu úplně o trénink, ale o strávený čas na vodě v jakékoliv podobě...

Co sponzoři - máš nějakou podporu při tvých závodních aktivitách?

V roce 2006 jsem se vrátila do teamu k brněnské firmě
VODÁK sport, u které jsem před několika lety začínala. Hlavně jsou kamarádi, kteří mě tak nějak přivedli k vodě a posléze i k rodeu. Asi 3 roky jsem jezdila za firmu Liquidlogic. Nyní mě stále podporuje firma NONAME (český výrobce "špricek"), firma Galasport (český výrobce pádel) a nově firma Pyranha (anglický výrobce lodí, který je v Čechách zastoupen právě VODÁK sportem). Samozřejmě mě